Pálení čarodějnic, dříve též filipojakubská noc, je lidový zvyk spojený s pálením ohňů a vírou v čarodějnice, odehrává se v noci ze 30. dubna na 1.května.
Odkud pochází pálení čarodějnic?
Již staří Keltové považovali Beltine za nejvýznamnější den v roce, protože tímto svátkem začínalo kalendářní léto. Aby oslavili přicházející život, zhasínali ohně staré a zapalovali nové, plné naděje a čistoty. V dávných dobách lidé věřili ve zlé síly a čarodějnice. Proto poslední dubnovou noc na kopcích pálily ohně, které působily jako ochrana vesnic před čarodějnicemi. Na vesnicích chránili také úrodu a dobytek. Kdyby tuto noc nebyly v chlévě zelené větévky či nebyl obsypán dokola pískem, čarodějnice by vše očarovaly, což by způsobilo poškození úrody i dobytka. Na pole rozhazovali popel z ohňů, aby posílilo a budoucí úroda byla štědrá.
Pálení čarodějnic v Čechách
Dle historických dohadů, k nám doputovala tradice pálení čarodějnic z Německa, kde pálení čarodějnic znají pod názvem Valpružina noc. Tento svátek, a především jeho slavení mělo v našich končinách poměrně náročnou cestu. Nejprve byl zakazován jako pověrečná praktika, během druhé světové války se nesměly zapalovat venkovní ohně a komunistický režim a jejich „vatry míru“ zapříčinily, že na mnoha místech v Čechách tato tradice zanikla.
Co se dělá na pálení čarodějnic?
Tradice ohňů se jako jedna z mála dochovala dodnes. Muži v tento den stavějí velké hranice. Dívky ze starých hadrů dělají čarodějnice připevněné ke koštěti a společně je zdobí dlouhým věncem z pampelišek. Večer se zapálí hranice i s čarodějnicí. Chlapci zapalují košťata, vyhazují je do výše, prý proto, aby viděli čarodějnice létající na košťatech či aby je takto srazili k zemi. Děvčata přeskakují ohniště a intenzivně myslí na to, co si přejí nebo čeho se chtějí zbavit. Společně se pak všichni radují.
Proč se pálení čarodějnic jmenuje filipojakubská noc?
Filipojakubská se ji říká proto, že v minulosti slavil svátek 1. května sv. Filip a Jakub. Vlivem liturgického kalendáře slavila křesťanská církev tento svátek na připomenutí dne, kdy byla vysvěcena římská bazilika s ostatky apoštolů Filipa a Jakuba.