Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně . Víte, co znamenají jednotlivé Velikonoční svátky a proč má každý den svůj název? Pokud chcete do pašijového týdne proniknout hlouběji , máme pro vás přehled dnů a zvyků, které tradičně patří k velikonočním svátkům.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.
Velikonoční svátky přehledně
Popeleční středa je začátkem čtyřicetidenního postu (nezapočítávají se neděle). Je vždy 46 dní před Velikonoční nedělí.
Květná neděle připomíná Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma – poslední den půstu.
Modré pondělí
Šedivé úterý – pašijové úterý je buď Žluté, to, když svítí slunce, anebo Šedivé, když prší a je zataženo. Šedivá barva se prý odvozuje také od pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.
Škaredá středa – den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat. Podle staré pověry by se zakaboněná tvář pak opakovala každou středu v roce. Navíc bylo zvykem vymetat tento den komíny a velkým úklidem navíc vyhnat zlé duchy. Lidé ten den jedli "škaredé jídlo", což byl velmi často natrhaný bramborák na kusy, aby nevypadal dobře (i když třeba dobře chutnal).
Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli. Jen málo dní v roce mívalo v lidové víře takový význam jako Zelený čtvrtek. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte – a naši předkové toho patřičně využívali. Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli něco udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.
Zvyklost velí, že na talířích by celý den měla být zelená strava jako symbol jara a zdraví: třeba mladé kopřivy, zelí, špenát, salát, kapusta a čerstvé výhonky.
_1.jpg)
Ve čtvrtek při mši naposled zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na svůj každoroční let do Říma.
Velký pátek – den umučení Ježíše. Na Velký pátek tak hlasy zvonů nahrazovaly nejrůznější řehtačky nebo klapačky, malé i velké, připevněné na trakařích. Velký pátek je rovněž den smutku nad smrtí Ježíše a dnem přísného postu. V kostele se nekonaly mše, pouze se četla evangelia ze Starého zákona a zpívaly se pašije svatého Jana – a právě při nich se otvírala zem, sklepení starých hradů, hory a skály a na krátkou chvíli se lidským očím odhalily ukryté poklady.
Zatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. A pak tu byla samozřejmě kouzelná voda, která o Velikonocích měla mít zvláštní moc. Na Velký pátek (a pokud to nestihnete, tak stačí v sobotu nebo v neděli) byste měli zajít ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej, prý pak budete krásnější. Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy.
Bílá sobota – den Ježíšova pohřbení a pobytu Krista v hrobě. Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc. Uhlíky a popel z posvěceného ohně se pak sypaly na louky a pole, aby dobře rodily.
Velikonoční neděle – bílá neděle, Zmrtvýchvstání Páně – den vzkříšení . V neděli na Boží hod velikonoční se zase rozezněly zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevily spousty dobrot: velikonoční hlavička (nádivka), mazance, vejce, chléb a víno. Tradice pečeného skopového masa se zachovala v podobě beránků z kynutého nebo piškotového těsta.
Velikonoční pondělí – tradiční pomlázka, koledování a malovaná vejce. Těm byla odedávna připisována zvláštní síla, především těm, která byla snesena na Zelený čtvrtek. Chránila domy i dvory, byla léčivá a odvracela každou špatnost. Není divu, že skořápky velikonočních vajec se nevyhazovaly do smetí, ale posloužily k dalším účelům – například rozhozené po zahradě prý držely dál od domu mravence. Za běžné situace vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich "vyhnat lenost". Odpoledne je za to dívky mohou polívat vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, něco sladkého a barevná stuha na pomlázce. První koledník se podle tradice odměňuje nejvíc, protože přináší do domu štěstí a požehnání.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/velikonoce-proc-je-streda-skareda-ctvrtek-zeleny
Fotka od congerdesign z Pixabay
Fotka od Lubos Houska z Pixabay